Zvýšení potřeby pracovních sil je relativně snadné.

Stačí snížit normativ maximálního počtu dětí ve školní třídě. Například jeho snížením na polovinu by vznikla okamžitá potřeba 300 tisíc učitelů + potřeba výroby vnitřního vybavení i mírná potřeba výstavby nových škol.

A nešlo by přitom o umělou zaměstnanost v neproduktivním oboru, protože kvalita vzdělání by nutně (nezkazitelně) vzrostla.

Re: Zvýšení potřeby pracovních sil je relativně snadné.

Investice do vzdělání se vždy vyplatí, nicméně kde na to vzít peníze? Ty zatím pocházejí pouze od pracujících kteří vyrábějí produkty, které se prodávají za peníze. A ti ubývají a přibývat nebudou, pokud se nic nezmění.

Omluva.

Pane Vašíčku, jestli jsem se vás nějak dotknul, tak se vám omlouvám, ale opravdu by to chtělo nastudovat více zdrojů, vaříte z vody. Jinak vaše strana určitě potenciál má. Zkuste se podívat na historii peněz, běželo svého času na Z1.

Re: Omluva.

Díky, já nejsem nedůtklivý. Diskuse vítám, jsou pro mne zpětnou vazbou a formulačním tréningem. V diskusi už ztrácím přehled. Co se týče měnové politiky, nevycházím z populárních pořadů a googlování, ale z odborných publikací, vlastní praxe a znalostí práce ČNB (něco jsem pro ně dělal a některé lidi znám osobně. ČNB je nejlépe pracující organizací v tomto státě (nekomerční), koukněte na jejich web, je to dobrá vizitka. Tento článek však není o měnové politice a v diskusi mohou být i mé reakce zmatečné (člověk reaguje bezprostředně na příspěvky dílčím způsobem). Nevím, že bych vařil z vody. Čemu nerozumím, o tom nepíši (to mi píší diskutéři), nevylučuji, že se nevjadřuji přesně, snažím se o srozumitelnost pro laiky.

Vidím to jednoduše,

pokud narůstající produktivita práce vede k destabilizaci systému je tento špatně nastaven a je třeba jej korigovat vzhledem k měnícím se podmínkám. Vede-li bohatnutí společnosti k nerovnosti v rozdělování, tj. bohatnutí jedněch a chudobě a nezaměstnanosti  druhých, dochází k narušení systému ke škodě všech. To je třeba si uvědomit. Nastavený systém nemusí být nutně spravedlivý, nýbrž, a to zdůrazňuji, funkční. V duchu autorova motta, že „Neexistuje univerzální dobro a zlo.“ neexistuje ani univerzální spravedlnost. Řešením je  tedy hledání funkčnosti systému a to včetně rozdělování výsledků zvýšené produktivity práce.

Re: Vidím to jednoduše,

ale tenhle systém co tu je teď ,JE funkční. Ti co tvrdí opak lžou.

Moc tomu nerozumím

"Místo malých krizí kontinuálně se sice ty krize potlačí ale začnou bobtnat dokud nebude jedna velká. (to je v podstatě biologicky- fyzikální přístup)" Paeris Kiran

Můžete, prosím, uvést příklad z historie a nastínit možné řešení pokud možno podepřené opět příkladem.

Re: Moc tomu nerozumím

Tak se podívejte... příkladů máte dost... Evropské státy vždycky tlačili problémy před sebou... obvykle je z toho dostal buď zázrak (třeba to že mohli vyexpedovat nadbytečnou populaci do kolonií) a nebo válka která též eliminovala zbytečnou populaci, a jednak vítěznému státu zajistila zdroje na fungování.

třicetiletá válka, stoletá válka, dobývání ameriky (a vyvražďování všech indiánů jenom aby se jim ukradli zdroje na provoz Evropy.

Neureguloval to nikdo nikdy nikde. Ty regulace v podstatě usnadňují populaci čerpat zdroje... což vede třeba k tomu že je lidí najednou moc- dnes je průměrná nezaměstnanost Evropy 15 procent... přičina- nesmyslná podpora porodnosti a imigrace sociálním systémem. To je taky regulace. Populační pokles je naprosto přirozený když pro příslušníky druhu není dost zdrojů (v lidském případě prodej práce). Tento trend byl chybně potlačován a teď to má špatné výsledky. Zvýšením regulace se to ještě zhorší.

Část pracovní sily se měla přelít do služeb

Jenže lidé musí mít dostatek peněz na jejich zaplacení. Pokud jsou platy nízké, pak si řadu věcí musí dělat lidé sami a tak není problém vidět doktora dělat si podlahu, lidi, kteří si zateplují a opravují po pracovní době sami. Sociální služby se stávají nedostupnými apod. To samozřejmě vede k další redukci pracovních míst. Zisky prostě nemohou růst do nekonečna. Něco je v materiálových nákladech a dnes se to přenáší na lidi a to do té míry, že si nedokáží poctivou prací zajistit normální život.

Re: Část pracovní sily se měla přelít do služeb

Ale k tomu došlo... jenomže postupně se automatizují i ty služby. (Víc automatizovat průmysl a zemědělství už nejde (pokud tedy nevyrobíte stroje které jsou levnější než číňané)

Před pár měsíci tu prolétl článek o McDonnalds... prodavači/prodavačky jsou i při minimální mzdě drahé a nevýkoné (automat je levnější a o 15  sekund rychlejší (v průměru))

A ze služeb už není kam jít.

...

http://finance.idnes.cz/era-kdy-vsichni-sedeli-v-kancelari-konci-pro-firmy-je-to-drahe-p5a-/viteze.aspx?c=A111101_1677483_viteze_sov

zoufalí lidé

poslední dobou si všímám jak se často píše např. - zoufalství je vyhnalo na blokádu wall street.... vy zde zmiňujete zoufalství... já si tedy zoufalství představuji jinak než nemít na všechno na co pomyslím. Zoufalství je třeba pozorovat jak vám umírá máma. Silný člověk si však nezoufá ani tehdy. Skoro začínám mít škodolibý nápad přejmenovat zoufalství v tom smyslu slova jež se zde zmiňuje na zblblost. Pokud nahradíte ve výše zmíněných článcích slova zoufalí slovem zblblí, pak to začíná dávat smysl. Řešení vámi předestíraných problémů je říkat lidem pravdu. Byť by byla nepříjemná. Tedy, chcete mít práci (peníze) - nezoufejte a jděte dolů se svou cennou. Zblblost ještě nikde nic nevyřešila.

Re: zoufalí lidé

Zoufalost je i to, že máte živit rodinu, důchodce, spořit si na důchod, spořit dětem na vzdělání, splácet nějaký to bydlení či nájem (to vyjde podobně) a mít perspektivu, že kolem čtyřiceti budete pro zaměstnavatele možná "neperspektivní" a to budete mít do "důchodu" 30 let.

Zatímco jiní lidé nasekají stamiliardové dluhy, které zaplatíte vy a oni dostanou stamilionové odstupné. Ne každý je z toho nadšený.

Poněkud jednostranné,

produktivita práce je samozřejmě fenomém, který stav tohoto světa ovlivňuje, ale jen částečně. Tvrzení, že vlivem automatizace a robotizace dojdeme ke stavu, kdy výrobci nebudou potřebovat zaměstnance, je absurdní, pro koho pak budou vyrábět, a hlavně kdo bude moci jejich produkty kupovat. Úkolem výroby není jen produkce, ale i vytvoření dostatečně velké koupěschopné poptávky (buď formou mezd, nebo daní, obvykle obojím). Bez koupěschopné poptávky postrádá výroba smysl. Produktivita práce v tom nehraje roli, omezením koupěschopné poptávky ztrácí smysl i sebeproduktivnější výroba. Zvyšování produktivity práce je v současném kapitalismu nástroj ke snížení nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti nic víc nic míň. Stav světa však ohrožuje mnohem víc populační růst a omezenost zdrojů planety, zejména v možnostech výroby energií a potravin. Dosažení (a postupné snižování) produkčních limitů ohrozí stabilitu tohoto světa mnohem víc než růst produktivity práce. Nehledě na další risika.

Re: Poněkud jednostranné,

S úvodem absolutní souhlas - jediné co ospravedlňuje výrobu je koupěschopná poptávka. Růst je možný jen s růstem populace, takže se závěrem nesouhlas. Vyčerpání zdrojů nemusí nastat, extrapolace dnešních trendů do budoucnosti je vždy ošidná...

Už zase vulgární keynesiánství?

"Potřeba výroby produktů roste pouze tak rychle, jak roste množství peněz mezi lidmi."

Ehm... za předpokladu, že se nemění cena, že... pokud dokážu vyrobit 2x více výrobků se stejnými náklady (vylepším výrobní postupy), pak mohu snížit cenu na polovic - a vaše tvrzení neplatí...tož tak...

Re: Už zase vulgární keynesiánství?

Hm, a v jakých případech se tahle teoretická rovnice plní? Vidíte kolem sebe o polovinu levnější auta, domy, potraviny, než třeba před 10 lety? Ano, podobným způsobem klesly či klesají ceny elektroniky a několika dalších typů výrobků. V úhrnu ale platí to, co píše Vašíček.

Já bych to řešila jinak

stát by bankovní systém provozoval sám. Půjčoval by si peníze od občanů a firem a naopak by půjčoval jim a bylo to výhodnější pro obě strany. Samozřejmě by si stát musel prověřit bonitu dlužníků. (A už vůbec nechápu třeba stavební spoření u soukromých společností, kde stát dotuje bankám zisk.

Problém s nezaměstnaností by se dal řešit různými pracemi pro stát, třeba stavbou infrastruktury a bytů.

Rvát peníze do spotřeby není dobrá cesta.

................

navíc teď si uvědomuji, že problém není v automatizaci. Většinu peněz k sobě nestáhnou výrobci, ale různí překupníci, spekulanti a banky (Které obchodují s penězi). Zkrátka ti, co žádné reálné hodnoty netvoří, nebo jcih tvoří minimum. Problém je tedy, že peníze celosvětově reálnou hodnotou vůbec podloženy nejsou.

Re: Já bych to řešila jinak

Teď si vemte, že váš centralizovaný stát uchopí pod svou vládu Jirka Paroubek, opravdu nás nechcete přesvědčit, že by to mohlo fungovat?