Děkujeme za pochopení.
Michal007
Ach jo
Tloušťka Galaxie v našem okolí je asi 900 parseků, určovat galaktický rovník s přesností na 1000 km je zcela mimo fyzikální realitu. Není ani žádný důvod k mimořádnosti této oblasti z hlediska záření. Astronomové by si takové oblasti jistě všimli, když zkoumají i nepatrné reliktní záření a ještě nepatrnější fluktuace v něm.
230 km/s je oběžná rychlost Slunce kolem středu Galaxie a ne relativní vzhledem k rovině Galaxie, ta bude aspoň o řád nižší. Po spirále padají do cenrálního objektu v G jen tělesa z blízkého okolí, dál už nejsou žádné významné faktory zmenšující moment hybnosti. a tak dále.
Celkový dojem - strýc František ze Saturnina.
Ivo Vašíček
Re: Ach jo
Určení galaktického rovníku je jistě problém, ostatně jsem v článku také uvedl, že určit průlet na rok 2012 je jen nefyzikální spekulace (ty tisíce km v diskusi jsou spíše úlet). Vysokoenergetické vyzařování z center galaxií je pozorováno zcela běžně, Jistě záření není izotropní, i když jde všemi směry, nejvíce vyzařuje galaxie ve směru osy, tedy kolmo na galaktickou rovinu. Nicméně v rovině galaxií působí efekt tzv. maserů (Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation). Obojí je zdokumentováno. Rychlost průchodu galaktickým rovníkem je jistě nižšší, Slunce neprolétá kolmo, o tom není sporu. Co se týče přibližování objektů (tedy i hvězd) do centra galaxie není to jistě matematicky vzato spirála, jsou to oběžné dráhy (eliptické), které se postupně mění a objekty se ke středu (těžišti galaxie) přibližují. Galaxie není v rovnovážném stavu. Zajímavé jsou záznamy z pozorování galaxií, které vidíme "z boku" např. Sombrero.
jita
No jo, až na maličkost
Naše planetární soustava je součástí galaxie Střelec, které se střetla s galaxiíí Mléčná dráha. Mléčná dráha postupně vtahuje součásti střelce do sebe a to je náš případ. Jsme rozpolceni - podmínky se mění, pomalu, ale jistě. Z podmínek, které panovaly ve Střelci se musíme přizpůsobit Mléčné dráze.
calypsol
Re: No jo, až na maličkost
Jj, o tomhle byl nedavno prispevek na matrix-2001.cz
Awathorn
Hmmm
1) supermasivní černá díra ve středu Galaxie je označovaná jako Sagittarius A*, nikoliv jako Sgt B. 2) "Galaktický rovník je místem, ve kterém se pohybují všechny objekty
v Galaxii nejrychleji. Tato rovina strhává i mezigalaktickou hmotu..." Galaktický rovník žádnou hmotu nestrhává,není to žádné zvláštní místo.Fyzikální zákony tam platí jako všude jinde. Jinak - http://astrobiology.nasa.gov/ask-an-astrobiologist/intro/nibiru-and-doomsday-2012-questions-and-answers
Ivo Vašíček
Re: Hmmm
1)ano, nějak jsem si nevšiml, opravuji, dík
2)Galaktické halo je na rovníku nejširší. V galaktickém rovníku působí slapové síly, podobně jako u rovníků planet - důsledkem jsou např. prstence. Tedy žádné záhady, normální fyzikální zákony. Galaktický rovník je geometrickou rovinou, která rozděluje směr působící gavitační síly celé galaxie. Gravitační síla je vždy orientovaná směrem ke středu a k rovníku. Proto se zde v důsledku koncentruje většina hmoty - je strhávána - ostatně proto má také Galacie takový diskovitý tvar.
Semper2
Mám dotaz...
může průlet galaktickým rovníkem ovlivnit tok času, resp. "rychlost" plynutí času ?
Třeba změnou frekvence pohybů země ?
Ivo Vašíček
Re: Mám dotaz...
Ne, není to nic výjimečného, už se to stalo přibližně 44x, Slunce je staré 22 galaktických let.
krysodlak pizmovy
je o tom zmínka i na wikipedii
http://en.wikipedia.org/wiki/Milky_Way#Sun.27s_location_and_neighborhood
In addition, the Sun oscillates up and down relative to the galactic plane approximately 2.7 times per orbit. This is very similar to how a simple harmonic oscillator works with no drag force (damping) term. These oscillations often coincide with mass extinction periods on Earth; presumably the higher density of stars close to the galactic plane leads to more impact events
http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=1851772
Pavel Kolar
A nebo třeba...
http://pavelkolar.blog.idnes.cz/c/96783/Konec-sveta-je-mozna-blize-nez-si-myslime.html
Ivo Vašíček
Re: Proletí rovníkem v roce
spíš +- stovky let, to je otázka přesnosti pozorování a výpočtů
badongo
no
Kdybychom chtěli vybrat sopku, která má s působením na světové klima značné zkušenosti, musel by to být vulkán v Yellowstonském národním parku v americkém státě Wyoming. Je to spící obr, který vybuchuje každých 600 až 800 tisíc let. Jeho erupce, jež otřásly naší planetou, byly celkem tři. Víme to jen zprostředkovaně, protože se odehrály v rozmezí dvou milionů let
krysodlak pizmovy
Nechápu spojení s rokem 2012
Případny průlet naší sluneční soustavy rovinou galaktického disku se určitě nedá spočítat tak přesně. Sám říkáte, že za dobu jedné otáčky naší SS kolem centra galaxie ji protneme 2x, tj. jedná se o velmi pomalé oscilace s periodou 120 milionů let a vy zde chcete určovat něco s přesností na jeden rok? . Jak je vůbec tento galaktický rovník (či rovina jejího disku) široký? Kolik milionů či miliard kilometrů a za jak dlouho jím proletíme při rychlosti 216 m/s? Odkud čerpáte data o množství ionizujícího záření v této rovině?
Myslím že tuto spekulaci už jsem někde před pár lety četl. Jen nevím jestli to nebylo v nějaké New Age ufologické litatuře o věku Vodnáře.
- Počet článků 527
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2785x
Jsem krajským zastupitelem v JMK.
Mé texty může každý svobodně kopírovat!
Seznam rubrik
- 2084 - I.serie
- 2084 - II.serie
- 2084 - III.serie
- 2084 - informace o 2084
- Příběh kosmického pilota
- ze života
- Věda a základní otázky
- politika, ekonomie a směr
- povídky
- Osobní
- Nezařazené