Vědomí

Vesmír je tvořen základními elementy hmoty, které jsou současně kvantovými okamžiky všech možných budoucích uspořádání vnímání hmoty ve Vesmíru.

Všechny ty bezroměrné body vytvářející hmotu, jsou snímky všech variant, které mohou plynout z kauzality. U černých hvězd se zobrazují, odehrávají. Zánik veškeré, i alternativní minulosti je fyzikálně tokem času. Zjevením přítomnosti se její informační obsah stává minulostí a zaniká. Minulé přítomnosti však zanechávají v existujícím uspořádání hmoty stopu, která vymezuje možnosti kauzálních alternativ.

Hmota je základní formou uspořádávání informací. Vyšší formou je biologický život, jenž přerovnává celé bloky základních informací, tedy hmoty. Účinným nástrojem Života je inteligence. Její podstata spočívá ve vytváření informací pomocí záznamů realizovaných pomocí hmoty (mozek, knihy, počítače).

Příslušný výběr zobrazované kauzality provádí vědomí. Život se vždy vine cestou dostupných kanálů kauzality.

Vědomí není přímo závislé na hmotě, je produkováno zcela jiným systémem. Vědomí je bezrozměrné a jeho ohraničení egem je nutností, která vyplývá ze závislosti Života na hmotě. Inteligence zvyšuje efektivitu využití hmoty. Inteligence snižuje závislost Života na hmotě. Inteligence se opírá o schopnost ovlivňování biologické formy života. Inteligence dokáže vytvářet nástroje, tedy způsobovat pohyb i neživé hmoty. Pomocí Inteligence vědomí vytváří z neživé hmoty živou, nezávislou na biologické přírodě.

Vrcholným dílem inteligence je uvědomění. Vědomí má tedy podobnou podstatu jako inteligence, ta je však na rozdíl od vědomí závislá na používání hmoty.

Každý okamžik přítomnosti je důsledkem výstupů ze všech existujících vědomí. Celkové vědomí je součtem všeho uvědomování, rozděleného hranicemi jednotlivých eg. Hmota zanikající v turbulencích, poblíž bezrozměrného jádra černé hvězdy, do ní odhazuje ze svého sevřetí jednotlivé projekce možných kauzalit. Ve vědomí se však zobrazuje pouze příslušná varianta zvolených snímků v řadě kauzalit. Všechny ostatní alternativy, které jsou v daném okamžiku už vyloučené, zanikají též.

Zánik neuvědoměných kauzalit, a z principu kauzality vyloučených alternativ má význam pouze fyzikální. Projevy gravitace jsou liniemi kauzalit (gravitace je primární informací o budoucnosti hmoty). Přítomnost však nemůže být náhodná. Vždy je výsledkem výběru mezi množstvím kauzalních variant. A ten výběr probíhá neustále. Uvědomovaná přítomnost je tedy důsledkem minulé i současné vůle. Vždy je součtem všech ve Vesmíru učiněných rozhodnutí. Fyzikálním důsledkem projekce rozhodnutí do hmoty je kvantová neurčitost.

Ve Vesmíru existují naprosto všechny nyní dostupné varianty budoucnosti. Vesmír je jimi tvořen, jsou zapsány v jeho hmotě. Lidské vědomí však vždy vybírá variantu jedinou. Tím vytváří vlastní linii kauzality. Existují a postupně se exponují naprosto všechny varianty budoucnosti, zobrazuje se však vždy pouze jedna.

Přítomnost je všemi dílčími částmi vědomí vnímána, tedy uvědomována. Vědomí vybírá pomocí vůle budoucnost. Lidské ego je dílčím vědomím, které je omezeno rozsahem uplatnění vůle nad hmotou, tedy gravitací určenou budoucností.

Pozn.:

O nehmotné podstatě hmoty: http://vasicek.blog.idnes.cz/c/63058/Hmota-neni-tim-cim-zda-se-byt.html

O vnoření času do prostoru: http://vasicek.blog.idnes.cz/c/121702/Sidlo-bohu.html

A příklad pro snadnější pochopení: http://vasicek.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=121788