V Evropě se vyrábí stále více, ale běžní lidé mají stále méně peněz. Důsledkem je nižší spotřeba a pokles životní úrovně většiny. Současně rostou zisky plynoucí z vyšší produktivity.
Vládnoucí elity příliš neřeší rostoucí nespokojenost lidí. Jejich prioritou je udržení rostoucích zisků plynoucích z vlastnictví peněz. V sobotu se ministři financí zemí EU shodli na další podpoře bank ve výši 100 miliard eur. Zachraňují tím fungování finančního systému. Opatření budou muset daňoví poplatníci zaplatit. Státy budou šetřit, aby na zachraňování bank měli. Na trhu budou dále ubývat peníze a bude klesat životní úroveň. Nastolený trend změn v přerozdělování bude pokračovat.
Z hlediska fungování společnosti včetně reálné ekonomiky nejsou žádné úspory nutné. Současné výdaje na lidi (které se někomu mohou jevit jako vysoké) jsou problémem pouze pro finanční systém, kterému snižují zisky. Reálný nedostatek zdrojů v Evropě (ani v Řecku) neexistuje. Tlak konkurence a rozhodnutí vlád pouze omezují přístup lidí ke zdrojům (v důsledku zhoršují i situaci všech, kteří zdroje vytvářejí). Finanční systém přímo i nepřímo nutí vlády, aby lidem „utáhli opasky“ kvůli krizi. Běžní lidé jsou pro systém „nákladovou položkou“, jejíž náklady jsou nyní redukovány. Produkce neklesá, proto logicky rostou zisky. Krize je prostředkem zvyšování zisků.
Dokud budou vlády „bojovat s krizí“ bude se situace většiny lidí dále zhoršovat a finanční elity dále bohatnout.
Otevřeného bankrotu Řecka se bojí banky i vlády, protože by lidé mohli zjistit, že se bez finančního systému snadno obejdou. Následná řetězová reakce může finanční parazity zcela zničit, a to je děsí.
Od současných vládnoucích elit však „vypnutí krize“ nečekejme. Prvořadou prioritou většiny vlád je budování garancí pro zisky plynoucí z vlastnictví peněz. Pravice i levice předvádějí lidem show, slouží však finančnímu systému.
