Tunisko je hojně navštěvováno i českými turisty. V zemi vládne od roku 1987 autoritativně prezident Zine el Abidine Ben Ali. Prezident a místní byrokratický systém je prozápadní. Západní země tunisskou diktaturu téměř bezvýhradně podporují. Ukazuje se totiž, že rázná diktatura je účinnou překážkou sílícího vlivu radikálního islamismu. Ben Ali v roce 1991 islámskou stranu zrušil a zakázal.
Globalizace zásahla i Tunisko. Roste počet lidí připojených k internetu, kteří komunikují s celým světem. Tunisko bylo zasaženo recesí přesto, že disponuje levnější pracovní silou než Čína. Rostoucí nezaměstnanost významně snižuje životní úroveň. Situace některých lidí je zoufalá. Snaží se uživit jakýmkoliv způsobem.
Nepokoje začaly jako reakce na protest vysokoškolského studenta, který se polil hořlavinou a upálil. Jeho čin byl reakcí na policejní šikanu a zabavení nepovoleného stánku se zeleninou (jediný zdroj obživy). Demonstranti upozorňují na zoufalou situaci stále rostoucího počtu nezaměstnaných.
Po první vlně demonstrací, které byly brutálně rozehnány, následovalo rozsáhlé zatýkání organizátorů a politické opozice. Zatčeni byli i tři členové místní Pirátské strany Tuniska. Nepokoje dále pokračují, střelba do demonstrantů a zatýkání také. Vysoké školy byly zavřeny a obsazeny policií. V ulicích měst hlídkuje armáda.
Objevují se však i spekulace o neloajalitě policie a armády a případném pádu místního režimu. Bohužel mám málo informací, i když zřejmě více než oficiální média. Buď je střílení do lidí v Tunisku nezajímá, nebo nechtějí kritizovat prozápadní režim.
V každém případě je dobré si uvědomit, že zoufalé lidi neudrží v klidu ani autoritativní režim. Ve světě začíná přibývat lidí, kteří už nemají co ztratit.
