abstrakce, systém, přesnost

v jedné z reakcí jste zmínil písmeno A. Každé skutečné A je jiné. My víme jak by mělo A vypadat. Pokud ho rozeznáme mezi jinými obrázky je informace přenesena. Nic jako A však neexistuje. Jsou to jen shluky hmoty které se podobají. V naprosto přesném světě by teoreticky mohly existovat dvě stejná A, problém je ten že u světů které jsou naprosto přesné a tudíž předurčené, je vše dáno. Tedy i poloha a podoba všech A. Takový svět má dvě vady. Nemá smysl a podle mne nemůže existovat. Pohyb, vývoj, děj, a obávám se že i tvar je v takovém světě nemožný.

Re: abstrakce, systém, přesnost

Svět existuje a není žádný důvod, aby existoval pouze v rámci parametrů, kterým člověk zatím dokáže porozumět. Na nehmotném systému není nic záhadného, jen pouze jiný. Člověk překonal nejasnosti na hmotné úrovni (pomocí přístrojů rozšířil vnímání smysly), nehmotná úroveň je další výzvou. Z hlediska logiky a systému je náhoda "náboženským" dogmatem. Každý systém musí být z něčeho elementárního tvořen, tedy nakonec skončíte u nejjednodušší komponenty - 1 bit informace. Na druhou stranu je systém vesmírné hmoty propojen. Vše co existuje poznáte tak, že to vstupuje do interakce s tím co si uvědomujete (třeba prostřednictvím Hubbleova dalekohledu, či elektornového mikroskopu). Hmota je zatím pro člověka hranicí poznání.

Re: abstrakce, systém, přesnost/ OTÁZKA

je tedy 1bit elementární informace totožný s jiným 1bitem elementární informace ? -podle principu neurčitosti tomu tak být nemůže (?)

Re: abstrakce, systém, přesnost/ OTÁZKA

To je právě to co se obtížně chápe. Každý bit je totožný se všemi bity, ale je také zcela nezaměnitelný z hlediska celku. Celý princip neurčitosti je stejně jen matematický model (taková berlička). Kdysi byl člověk nadšený, že pochopil, že věci padají dolů. Byl z toho tak nadšený, že dlouho nedokázal pochopit jak může být Země kulatá. Tehdy spočíval hlavní argument proti kulatosti Země v tom, že by z ní vytekly moře dolů a ze spodní strany by všechno spadlo. Dnes jsou někteří podobně nadšení z objevu neurčitosti. Zase je to jen omezený pohled na část reality. Tehdy lidé správně pozorovali, že předměty padají dolů, nevěděli však proč.

Re: abstrakce, systém, přesnost/ OTÁZKA

s bitem je to jako s A. Každý skutečný bit, je shluk hmoty (na papíře, harddisku, CD, v mozku...) pokud je přečten (rozeznán) neboť byl dostatečně podobný tomu jak ho někdo nadefinoval splnil svůj účel. Nicméně té hmotě která ho tvoří je to jedno a jako bit si nepřipadá. Tedy NE, žádné cosi co si představujeme jako bit vlastně bit není a rozhodně žádné dva bity nejsou stejné. Pohled na realitu je pro nás zprostředkováván mozkem a ten má svůj SYSTÉM. Tento systém "tvoří" BITY, Písmena, kruhy, koule.... REALITA však neobsahuje nic jako koule ale prostě jen shluky hmoty které vypadají jako koule pokud na ně hledíme skrze mozek a jeho systém. Není žádná koule, není žádný BIT, není žádné A. Jsou jen shluky hmoty v nichž vidíme (rozeznáváme) to co jsme si nadefinovali že hledáme. Tedy Bity, koule a písmena.

Re: abstrakce, systém, přesnost/ OTÁZKA

Plete si informaci s jejím záznamem. K tomu, aby se dva kusy hmoty přitahovaly musejí mít navzájem informaci o tom, jak se mají přitahovat. Elektron musí mít informaci, že se má chovat jako elektron. Kdyby ji neměl nebude. Dále používáte pojem hmota, jako něco absolutního, přitom vůbec neřešíte co to hmota vlastně je. Znovu jste u víry v nevysvětlitelné dogma, které nestojí na logice, ale na víře (a neshováte to ani za "shluky hmoty"). Elementy, na které lze hmotu rozložit jsou známy. Nic jiného hmotu nevytváří, všechny příčiny chování hmoty vyvěrají právě jen z těch 12 elementů. Žádný z těch elementů však samostatně nedává smysl, přesto je z nich postaven celý vesmír. A ty elementy nejsou hmotou ani náhodou. Samostatně se nechovají se jako hmota. Jako hmota se chovají, až jako celek. Samostatně se chovají jako dynamická informace, nic víc. 

Re: abstrakce, systém, přesnost/ OTÁZKA

Srovnávat informaci s jejím znakovým vyjádřením pro člověka je zcela zavádějící. Informace je nehmotná a bezrozměrná. Záznam informace ve hmotě je sice zajímavý, ale nic neřeší.

Uspořádání informací tak, aby se chovaly v důsledku jako hmota jistě není jednoduché. Nicméně z hlediska logiky a pozorovaných faktů neexistuje jiná možnost.

Re: abstrakce, systém, přesnost/ OTÁZKA

Nehmotná, bezčasová, bezrozměrná infromace je v hmotném systému znakově vyjádřena a zde vstupuje do vztahu s časovou osou, ve které pozorujeme změny znakového vyjádření (alespoň předpokládám). Zajímal by mě váš pohled, kde vidíte počátek změn těchto znakových vyjádření. Myslíte si, že to je až následek hmotného systému, či jsou změny důsledkem změn informace?

Re: abstrakce, systém, přesnost/ OTÁZKA

Otázku jsem měl možná formulovat jinak. Pokud předpokládáme, že informace má schopnost znakového vyjádření a tyto informace jsou v interakcích se všemi ostatními, které se změní při zániku (změně) i jedné jediné informace, jaká je možnost zpětné vazby z oblasti znakového vyjádření (hmotného světa) na tyto informace?( v podstatě na úplném počátku by stačila jenom 1 informace, která by vše v daném systému spustila)  Domnívám se, že vlivem lidského myšlení a následného konání by měla být tato zpětná vazba na informace možná.  Je to asi vliv, který lze nyní přirovnat ke kapce v oceánu, ale v budoucnosti může být vliv tak velký, že se ukáže, že původní informace sloužily pouze k rozběhu a systém čeká na další. 

Omlouvám se, jestli jsou mé otázky či formulace pro vědce příliš neodborné či směšné. Tak se mějte zase někdy. 

Re: abstrakce, systém, přesnost/ OTÁZKA

neomlouvejte se, mně na některé otázky pan Vašíček také neodpovídá. Pokusím se vám odpovědět i přesto že nebyly adresovány mně. Předně, podle mně informace není nic co by nějak reagovalo (ba dokonce existovalo). Je li to znakově (hmotně) vyjádřeno (zapsáno) je lhostejné. Informace tedy není v žádných interakcích. V interakcích je hmota a my si o trom děláme vrypy do klacíku. Tyto vrypy jsou pro nás záznam informace ale nijak spolu neinteragují. Čtete li knihu jsou v ní zaznamenána dobrodružství postav, ale písmena sama o sobě se ani nehnou, neinteragují spolu. Pokud bylo na počátku slovo nebo jiné množství bitů, pak ho muselo něco říci (změnit ve vlnění) a tím z něj učinit něco "makavého" (hmotného). V poslední odpovědi ze dneška pan Vašíček připustil, že jím uvaděný "obraz" aktuálního stavu který prý je v každé částici je jinými slovy její hybnost. S tím nelze než souhlasit. Kolik je to však bitů a jak to popisuje svět je těžké říci. Je to jeden vektor stavového prostoru. To je celé.