Kino

I když tato diskuse má již po funusu, přesto bych si dovolil ještě malý příspěvek či snad inspiraci k dalším tématům.

Lidské myšlení se zrychluje, možnosti realizace přibývá, přibývá však i nároků a povinností. Jedná se nepochybně o evoluční proces, poněkud zastíněny sledováním změn somatických, leč o to významnější.

Např. délka filmu se stále nějak prodlužuje. Film se natáčí dlouhou dobu. Je uložen formou informací na médiu. Promítáním trvajícím asi 2 hod. se divákovi umožňuje prožívat něco, co  na médiu s určitou nadsázkou nemá žádný či libovolný časový rozměr. Délka promítání je určena smysly, můžeme pozorovat různé zdokonalování, ať akustické či zrakové (3D), délka filmu se nezmenšuje.

Dovedete si představit kino budoucnosti, kdy si sednete třeba do úplně malé temné místnosti bez plátna a celý film (informace) bude vyslán („promítnut“) formou jakéhosi zvuku trvající třeba 1sekundu a vše prožijete mnohem reálněji, tak opravdicky, že si vůbec neuvědomíte, že při tom nevnímáte čas? 

ORBO

... nevím jestli to sem patří , ale zaujalo mne to a zajímal by mne Váš názor na ORBO. Stačí dát ORBO do googlu nebo na youtube....

Re: ORBO

Moc jsem to z těch videí a komentářů nepochopil. V zásadě však lze napsat, že můžeme naprosto vše považovat za formu energie. Když tedy chci nějakou energii získat musím ji někde "sebrat". Nejvíce neprozkoumanou energií je energie konfigurace (např. energie která drží krystal), konfigurován je samozřejmě i atom a v důsledku i prostor a čas. Pokud má tedy vzniknout iluze vzniku energie "z ničeho" musí to být na úkor prostoru a času (množství prostoru a času se zmenší). Vzhledem k tomu, že je konfigurace nehmotná (i když je hmotou zobrazená) působí to dojmem "z ničeho". Ostatně zjednodušením konfigurace je i rozbití atomu.

myšlenkový pokus

dejme tomu že vezmeme Commodore64. Počítač s 64KB RAM a určitým type CPU (určitým strojovým kódem). Nějaký superpočítač ho bude plnit postupně daty tak, že začne 100000000000000000... až do konce RAM a pak provede start programu postupně z první až poslední adresy t.j. 65 tisic pokusů. Pak dá 0100000000000... a znovu všechny starty... takto postupně projede všechny kombinace. Tak postupně vzniknou VŠECHNY programy které mohou být na C64 napsány. Během činnosti budou vznikat programy které byly někdy napsány takže např. vznikne nějaká hra kterou někdo napsal, a dokonce i bude mít správný Copyright a jméno autora. Samozřejmně bude existovat i moře verzí téže hry kde budete uveden jako Autor Vy nebo Já nebo každý jiný.... je to nereálné, protože je to příliž mnoho pokusů nebo namítnete, že jak se pozná že program běží, nebo se kousnul, nebo dělá něco "rozumného"... dejme tomu, že superpočítač je tak masivní, že C64 emuluje a na každý pokus generuje nový C64 a kouslé nebo běžící C64 neřeší

pokračování

Pokud tedy může na C64 být napsán program mající inteligenci a cítící JÁ, mající pud sebezáchovy a vůli po existenci, BUDE napsán (vygenerován). Superpočítač to možná ani nezpozoruje a bude pokračovat verzí s jedním bitem jinak... takže jich napraská hodně. Budou tam verze podepsané mnou, vámi, mikymausem.... přesto jich asi nebude moc procent z celkového počtu všech pokusů (emulací C64 v superpočítači). A teď pointa, jak si myslíte že bude vypadat "bitová mapa" těch "živých" programů (možná bude dost podobná těm co napsal někdo reálný) bude hodně "chlupatá" (entropická, chaotická) , rozhodně to nebude nějaký vzoreček typu 010101 nebo 1111111 nebo 00000 nebo obrázek kolečka... ale na druhou stranu to nebude "úplný" chaos. Bude to něco mezi řádem a chaosem. A teď pointa č.2. Sačí C64 na "život"? Nebo je třeba 1GB RAM nebo více instrukcí stojáku? A nebo je problém v tom že celý ten systém je přesný, že je tak krásně představitelný. Proto nevěřím v možnost napsat AI nebo lépe JÁ - duši.

informační fyzika

http://knol.google.com/k/informa%C4%8Dn%C3%AD-fyzika#

toto jsem teď vygoogloval a velmi to připomíná vaší fyziku. Teď to čtu. Lišíte se nějak nebo je to ta vaše theorie.

Re: informační fyzika

Až na tu psychotroniku je to ok. Není to ani teorie, ani "moje" fyzika. Je to jen část terminologie ( pěkně uděláno, jen je tam z pro mne nepochopitelných důvodů připletena psychotronika) informační fyziky. Výzkum a bádání následuje. Nejdále jsou na tom v MIT http://cba.mit.edu/

Dokončení

Kauzalita vesmíru (vnímáno jako hmota) je ohraničena z vnitřní strany v černých dírách (jádra kvarků) a z vnější v černých hvězdách (jádra galaxií). Za těmi "hranicemi" už neběží čas a nic nemá rozměr, ale projdou informace, proto je bezrozměrný bod uvnitř černé hvězdy držet pohromadě celou galaxii. Informace neustále těmi body proudí a důsledkem jsou všechny ty fyzikální zákony. Jejich původ leží mimo hmotu. Hmota je jejich projevem, ne naopak. To by nedávalo smysl.

Re: Dokončení

co je v jádrech kvarků ani černých děr (hvězd) nevím. Pokud tam není čas ani prostor není tam zřejmě nic. Co se týče informací do černých děr "spadlých" to řeší myslím Hawking tak, že tyto informace jsou "přepsány" na povrch (horizont) čerých děr. Tento povrch pak jako "film" koduje (jako holograficky) informace o zničených věcech. Kvarky, co já vím, nic nenasávají tudíž tento problém nemají. Původ fyzikálních zákonů podle mne leží v hlavách fyziků. Kdysi jeden můj učitel matematiky řekl že je udiven tím, že Matematika je objevována jako by to byla realita a ne vymýšlena (konstruována). Myslel si to proto, že se mu zdálo, že když všechno tak do sebe zapadá, a ON jen pomocí logiky postupuje vpřed - jako by matematika existovala a on ji objevoval. Fyzikové si to asi myslí ještě častěji. Obojí se však mýlí protže ONI své vědy "konstruují". Oni vymýšlejí systémy, konstrukce... které jsou přesné a snaží se je obléct na realitu tak, aby ani kousek nepřečníval. Ani jedněm to však nejde.

je tu pěkná debata

věda nám míří do mystiky a to je správně. Kořenem je nevyzpytatelná Potencionalita, ne jaký hodný senilní dědeček na mráčku. Jen do toho, a nebojte se odhodit staré názory pro nové a lepší. Demagogie existuje i ve vědě. Vždy byla překážkou.

Pokud papež nezvládá kvantovku, neví o čem mluví

Re: je tu pěkná debata

dík

abstrakce, systém, přesnost

v jedné z reakcí jste zmínil písmeno A. Každé skutečné A je jiné. My víme jak by mělo A vypadat. Pokud ho rozeznáme mezi jinými obrázky je informace přenesena. Nic jako A však neexistuje. Jsou to jen shluky hmoty které se podobají. V naprosto přesném světě by teoreticky mohly existovat dvě stejná A, problém je ten že u světů které jsou naprosto přesné a tudíž předurčené, je vše dáno. Tedy i poloha a podoba všech A. Takový svět má dvě vady. Nemá smysl a podle mne nemůže existovat. Pohyb, vývoj, děj, a obávám se že i tvar je v takovém světě nemožný.

Re: abstrakce, systém, přesnost

Svět existuje a není žádný důvod, aby existoval pouze v rámci parametrů, kterým člověk zatím dokáže porozumět. Na nehmotném systému není nic záhadného, jen pouze jiný. Člověk překonal nejasnosti na hmotné úrovni (pomocí přístrojů rozšířil vnímání smysly), nehmotná úroveň je další výzvou. Z hlediska logiky a systému je náhoda "náboženským" dogmatem. Každý systém musí být z něčeho elementárního tvořen, tedy nakonec skončíte u nejjednodušší komponenty - 1 bit informace. Na druhou stranu je systém vesmírné hmoty propojen. Vše co existuje poznáte tak, že to vstupuje do interakce s tím co si uvědomujete (třeba prostřednictvím Hubbleova dalekohledu, či elektornového mikroskopu). Hmota je zatím pro člověka hranicí poznání.

neexitují dvě stejné věci

mluvíte li o elektronech... mluvíte o nich jako by to byly naprosto stejné věci, prvky množiny elektronů. Množina však musí obsahovat stejné prvky a já tvrdím, že ve vesmíru nejsou žádné dva či více stejných věcí (prvků), tedy elektrony jsou si maximálně podobné. Ano jsou si podobnější než třeba elektron a proton, ale naprosto stejné nejsou, stejně jako nejsou např dvě ovce stejné. I pokud jsou ovce dvojčata a mají stejnou DNA, narodily se ve stejný den... nenarodili se však ve stejný časový okamžik, tudíž ani na stejném místě a i další jejich "život" je poznamenal různě. Věřím že elektrony jsou o hodně jednodušší než ovce ale nejsou zcela bez struktury a tudíž v jejich struktuře je jistě určité množství nestejností. Jedině věci bez struktury a vlastností, mimo čas a prostor mohou být stejné. Teoreticky by byly možné ve světě naprosto přesném a tedy předurčeném a v určitých symetriích. Což je typicky nečo jako matematika a fyzika a tam také jsou. Takové světy však NEEXISTUJÍ.

Re: neexitují dvě stejné věci

Už jsem psal dříve. Ano neexistují dva identické elektrony. V každém základním elementu je obsažena informace celého vesmíru (o poloze všech komponent vytvářejících vesmír). Je to poněkud náročná abstrakce. Možná pomůže připomenutí, že je ta informace bezčasová, je tedy pouze o prostoru, ale je vyjádřena bezrozměrnou informací. Vzájemné vztahy a jejich zacyklení vytvářejí možnost interpretace těchto informací pomocí časového rozměru. Pro inteligentní systém založený na zobrazování v časoprostoru je chápání jiných než časoprostorových souvislostí.

Modely

To, že se pořád uvažuje v pojmech "hmota", "kauzalita", apod. je hlavně díky tomu, že jsou to pro běžný život "dobré modely". Jsou je skorp přesné, ale jsou v celku jednoduché a dobře vystihují běžně vnimanou realitu, žádné nanometry, tisíce kilometrů za sekundu nebo gravitační singularity. Proti mystiků a fyzikům nic nemám, ale tohle "obcování s tajemnem" bude vždy záležitostí "vyvolených".

A zákony velkých čísel platí pořád. A při počtech atomů a/nebo subatomárních částic ve hmotě jsou velmi spolehlivé.

Vůbec tomu nerozumím

ale působí to na mě solidně, proto KARMA