Graviton

Gravitace je v podstatě záření, které se přenáší gravitony. Bez interakcí částic nejde její podstatu vysvětlit, stejně jako prostoru. Základ bych hledal v objevu gravitonu, který do toho snad vnese světlo.

Re: Graviton

částice jsou pouhým důsledkem, příčiny jsem popsal.

To se mi nějak nezdá

úvaha je to pěkná, ale zakřivení časoprstoru je úměrné velikosti energie (tedy hmotnosti podle rovnice E = mc2) a nepřímo úměrné kvadrátu vzdálenosti od tohoto tělesa. vzhledem k tomu, že hmotnost, tedy velikost energie běžných materiálů (kus skla) je nesrovnatelně menší než třeba hmotnost planet a při tom planety zakřivují světelný paprsek daleko méně, je vaše teorie vyvrácena. Stejně tak je vyvrácena z dalších důvodů. Různé materiály zakřivuí světelný paprsek pod různým úhlem, který není přímo úměrný hmotnosti materiálu. Za další světelný paprsek prolétající kolem hmotných těles (černých děr, hvězd a pod.) je zakřiven do oblouku, zatím co paprsek prolétající sklem není zakřiven vůbec, pouze se lomí či odráží a to je něco jiného. To že se zakřivení časoprostoru navzájem přitahuje, to je pravda, ale že by to mělo být konečným osudem vesmíru není jisté. Podle astrologických měření to spíš vypadá na nenkonečné rozpínání vesmíru.

Re: To se mi nějak nezdá

Nepíši o zakřivení časoprostoru "vedle" těles. Tedy ne o zahuštění časoprostoru vedle skla, olova a pod, ale v něm a to je zcela postatný rozdíl. Stejně tak jako rozdíl při průchodu zážení "částicovým terčem". Ve vzdálenosti několika nm už má lokální zahuštění časoprostoru naprosto zanedbatelný vliv. Takže píšete úplně o něčem jiném. Ona je hmotnost v podstatě přímo tou hustotou (tedy lokálně-uvnitř).

cerna dira

co by mne zajimalo - ma li cerna dira take velkou setrvacnou hmotnost. Gravitacni hmotnost bude mit asi velkou. Pokud bude mit i setrvacnou hmotnost odpovidajici tomu co "sezrala" a pritom je podle vas bezrozmernym bodem, co zpusobuje tuto setrvacnost. Zakriveni prostorocasu? Pokud by navic byla skutecne bezrozmerna (nemela realnou velikost - napr schwarzchilduv polomer..) musela by mit nekonecnou hustotu a tudiz by mela mit i nekonecnou setrvacnou hmotnost coz by znamenalo napr. ze s ni nic nemuze pohnout. Jak by se ale tedy napr nase galaxie mohla pohybovat vesmirem kdyz by mela ve stredu nekonecne setrvacnou (nepohnutelnou) cernou diru. Co vas vede k zaveru ze cerna dira nema velikost schwarzchildova polomeru? Pokud ma cerna dira ruznou velikost (podle toho kolik toho spapala) jak muze byt "nejmensi" casteckou hmoty (prostoru...) ? To by znamenalo ze nektere "vase" zakladni castice hmoty mohou byt velke jako pomeranc, nektere i jako Mesic.... a z nich jsou pak slozeny treba atomy?

Re: cerna dira

Hmotnost je v podstatě hustotou energie (v čase a prostoru). Gravitační síla je důsledkem nerovnoměrné hustoty prostoročasu. Hmotné objekty jsou vytlačovány z řidčího časoprostoru do hustšího. Schwarzwildův  poloměr ohraničuje prostor ve kterém je hustota časoprostoru tak velká, že vliv všech ostatních lokálních zahuštěnin (vytvořené například pohybem) téměř zcela eliminuje. Černá díra sama o sobě nemá žádnou hustotu časoprostoru, nemá tedy ani žádnou hmotnost. Je to jen takový reset. Ona tu hmotnost vytváří. "velikost", tedy to co vyplývá z toho, kolik "sezrala", která se demonstruje gravitační silou vyplývá nikoliv zevnitř, ale z toho, že to "sežrání" mělo nějaké příčiny tedy je důsledkem toho, že ta hmota ve zbytku vesmíru "chybí".

rychlost svetla

Rychlost svetla je totiz jakakoliv jen ne c. Aby mohlo svetlo letet rychlosti svetla muselo by letet zcela prazdnym prostorem, a takovy prostor proste neexistuje. At uz je to zpomaleni zpusobeno cimkoliv, a to zakrivenim, zmenou casu, pohlcovami a vyzarovanim... je pritomnost hmoty (energie, casu) tim brzdicim duvodem. I pouha pritomnost onoho paprsku svetla (nebo jedineho fotonu) v jinak uplne prazdnem prostoru (coz je nefyzikalni) znamena ze "paprsek" neleti uplne prazdnym "prostorem" a tudiz neleti rychlosti c. Rychlost c je limita pro realne nemoznou konfiguraci sveta. Ted pry se zjistilo ze sondy Voyager a Pioneer se pry mimo slunecni soustavu nejak zpomaluji ac by nemely. Mozne je ze mimo slunecni soustavy je vakuum mene "vyluxovane" a je tam vice atomu nebo jinych castic nez jsme si mysleli. Pak ale svetlo od vzdalenych hvezd muze letet mnohem pomaleji nez c a tudiz vzdalenosti a stari tak jak je vypocitavame muzou byt nespravne. Vesmir je tim padem mensi.

Re: rychlost svetla

Je zcela irelevantní jakou naměříte rychlost světla. Jasně jsem uvedl, že vycházím z předpokladu (axiom), že je rychlost světla vždy za každých okolností konstantní. Vše ostatní lze vysvětlit v tomto kontextu. Předpokládám, že časoprostor je systém (tedy žádné prázdno). Je to systém, který lze konfigurovat (lokálně zauzlit) tak až se demonstruje jako hmota. Systém časoprostoru však leží pod rozlišovacími(identifikačními) schopnostmi hmoty, proto se časoprostor z hmotného hlediska demonstruje jako neurčitost.

hadanka pro ty, co radi koumaji o svete

Clovek se holi pred zrcadlem a drzi britvu ve sve prave ruce. Podiva se do zrcadla a vidi svuj obraz, jak se holi levou rukou. Pak se zamysli a pta se sebe sama: prevratily se strany z prava doleva, proc se vsak obraz neprevratil i z dola nahoru?

Re: hadanka pro ty, co radi koumaji o svete

Protoze se nam oci krizi zprava doleva a ne zdola nahoru.To uz by bylo moc!!!

Zajímavá úvaha

Ona totiž otázka, proč se světlo v hmotě šíří pomaleji, není vůbec triviální. Někde jsem o tom něco četl, ale tak spíš populárně záhodologického. V současné době přijímané vysvětlení snad je, že jak fotony procházejí hmotou, narážejí na atomy hmoty, které foton na jedné straně pohltí a na druhé straně zase vyzáří. A to způsobí to zdržení. Jenže toto vysvětlení není bez problémů. Například není zřejmé, proč by nově vyzářený foton měl pokračovat přesně stejným směrem, kam měl původně pohlcený foton namířeno. A pokud by tomu tak nebylo, nemohli bychom zkrz hmotu nic vidět, protože by věškeré záření příšerně rozptylovala. Takže vysvětlení, že hmota je v podstatě nějaká prostoročasová anomálie, se mi zdá správnější. Ovšem tyto problémy zatím nejsou bezprostřením předmětem mého zájmu

Re: Zajímavá úvaha

Proc se svetlo siri v hmote pomaleji? protoze interaguje s elektrony latky, elektron pohlti foton a excituje se a pak jej zase vyzari. Mozna tomu nebudes verit, ale svetlo z nitra slunce putuje udajne na jeho povrch nekolik tisic let. Jinak jestli muzu doporucit, tak si nekde sezen knihu od R. Feynmana "Kvantova elektrodynamika, podivna teorie svetla a latky". Vysla i v cestine, nema moc stranek. Feynman je skvely pedagog a popularizator a vysvetluje veci tak jak jsou, aniz by se uchyloval k trivialnim analogiim, ktere kazi velkou spoustu popularnich knih. Popisuje tam naprosto uzasne vlastnisti kvantove optiky, to jak se siri svetlo. Tyka se to i clanku pana Vasicka, kde pise o lomu a odrazu svetla. Klasicka fyzika ani optika neni schopna vysvetlit odraz svetla od vodni hladiny, chudak Newton si na tom lamal hlavu. Je to skvele vysvetleno prave v te knize.

Pro autora:

ptám se autora: 1, Jak můžete srovnávat časoprostor s hmotou? 2,

Nepochopil jste pojem času. 3, Hmota rozhodně nezpůsobuje hustší

časpoprostor 4, Každá hmota vyzařuje? 5, Vlnění směřuje dovnitř?

Vysvětlit, prosím. 5 Proč srovnáváte záření ve hvězdě směrem dovnitř ke

středu galaxie do prostoru? 

Re: Pro autora:

Vysvětlete mi Váš pohled dualismu 7,

Proč hmota spadá všechna do černých děr? Vysvětlit, prosím. 8, Paprsky

jsou linearitou? Když na úvod píšete o časoprostoru, rád bych si

přečetl Váš výklad. 9, Jestliže je světlo korekce času, poté mi

vysvětlete vztažnou soustavu.

-

A jak vysvetlujete rozdil mezi bosony a fermiony? Proc pro fermiony plati Fermiho vylucovaci princip a pro bosony ne?

Pripustime-li,

ze cernou dirou je kazda nejmensi castice hmoty, tak ve vzduchoprazdnu nemuze byt prazdno. A take neni! A cely kosmos je nadherne zauzlovany a vysvetlia by se tim totalne prazdna mista v kosmu. Vesmirna hmota se pomalu uzluje a trha a az se sezmoli do jednoho bodu, nas vesmir zanikne. Pokud se , v zajmu rovnovahy, na jeho misto nenatlaci hmota odvedle.Z jineho vesmiru a furt dokola.Musim rici, ze po predvolebnich kampanich nasich politiku, je tohle osvezujici uvaha a ta nadeje, ze ten curbes tady jednou zanikne!!! Zdravim

Možná by nebylo špatné,

kdybyste psal o věcech, kterým rozumíte.