Demokracie je luxus

Současná propaganda prezentuje názor, že demokracie je nejdokonalejší společenské uspořádání. Čím více demokracie ve světě upadá, tím fanatičtěji její všeobecnou implementaci obhajují.

Demokracie může vytvářet prostor pro rozvoj svobodného života velkého množství lidí. Demokracie může být akcelerátorem ekonomického rozvoje.

Společenská a ekonomická realita však není vždy pro demokracii vhodná. Fungující demokracie se musí opírat o zázemí rozvinuté společnosti a určitou společenskosociální úroveň obyvatel.

Řízení demokratického státu je mnohem složitější, než řízení států s jiným uspořádáním. Provoz demokracie je nákladný. Osobně však považuji náklady na demokracii za užitečné. Rád si za demokracii „připlatím“, stejně jako si rád připlatím za klimatizaci. Pokud demokracie funguje, dobře se v ní žije.

Vývoj lidské společnosti, jehož indikátorem je i životní úroveň, vyplývá z dosažené technologické úrovně. Společenské uspořádání se obvykle spontánně existující úrovni produktivity přizpůsobuje.

Západní Evropa je pro demokracii zralá. Opírá se akumulované hodnoty z minulosti a tradici mnoha generací odpovědných občanů. Podmínky nutné pro dobře fungující demokracii však nejsou samozřejmostí. Jejich dosažení trvalo Evropanům několik století investování do soukromé i veřejné infrastruktury.

Demokratičtí fanatici se domnívají, že může demokracie fungovat kdekoliv a kdykoliv. Drastickým důsledkem agresivní demokracie je její násilné šíření. Jestliže je demokracie implementována násilím, nefunguje obvykle dobře. Pokud někde není demokracie, je k tomu zřejmě zcela přirozený důvod. Pro společnost v příslušném regionu je demokracie příliš nákladná, složitá. Existují země, kde si fungující demokracii jednoduše nemohou dovolit.

V nedemokratických státech je méně svobody a občan v nich může i trpět. Jenže svoboda vyplývající z demokracie není zadarmo. Demokracie je společenským nadstandartem. Ve středověku jsme v Evropě na demokracii taky nebyli zralí, nemohli jsme si ji dovolit.

V důsledku násilné implementace demokracie dochází k mnoha excesům. Dnes už je celkem snadno spočítatelné, že krutý režim Sadáma Husajna v Iráku způsoboval obyvatelům méně utrpení než současné snahy implementovat demokracii západního střihu.

Vývoz demokracie produkuje i její různě pokřivené formy. Pokud porovnáte život obyvatel v Indii a Číně, zcela jednoznačně vítězí nedemokratická Čína.

V Africe nejlépe funguje demokracie v JAR (pokud pomineme otevřenou diskriminaci bílých). Jihoafričané se mohou opírat o infrastrukturu a bohatství, které na tomto území bylo v minulosti vytvořeno díky apartheidu. Demokracie v jiných afrických zemích mají mnohdy horší důsledky než v Indii.

Některé demokracie se v rámci „větší funčnosti“ transformovaly do jiných forem.

Číňané v Singapuru provozují demokracii, která má více fašistických prvků než mussoliniho Itálie. Kdyby tomu tak nebylo, zřejmě by nebyl Singapur jednou z nejvyspělejších zemí světa. Největším přínosem demokracie je vysoká míra svobody pro občany. V Singapuru se však tento aspekt demokracie zcela vytratil. Takový systém mi nevyhovuje.

Já chci žít v demokracii ve které je maximální míra svobody. Nechci však jakkoliv podporovat násilný "vývoz demokracie" a "poučování" nedemokratických zemí. Co je dobré pro Evropu, nemusí jinde vůbec fungovat. Celosvětový úpadek demokracií mne vůbec něděsí a nepřekvapuje. Je zákonitým důsledkem zbrklého a nevhodného demokratického "misionářství".

Optimisticky však věřím, že si my tady, na fungující demokracii dokážeme "vydělat".