Zdroje jsou, ale moc drahé.

Každý člověk spotřebuje nějaké jídlo, potřebuje oblečení a střechu nad hlavou. Všechny jmenované produkty vznikají aplikací práce na přírodní zdroje. Rozvoj technologií postupně zvyšoval podíl práce na produktech.

Dnes stačí k vyrobení deseti tun jídla jeden hektar, kdysi se z hektaru nevyrobila ani tuna.Roste také podíl služeb na celkové spotřebě. I u služeb je vývoj podobný. Kdysi vozila lidi auta se spotřebou 15litrů na 100km, dnes je spotřeba poloviční. Podobně je zapotřebí méně surovin na výrobu automobilu se stejnou užitnou hodnotou. Lze konstatovat, že podíl práce na produktech stále roste.

Z výše uvedeného hlediska by mohlo vyplývat, že by měla také narůstat poptávka po lidské práci. Zdrojem práce však není jen člověk, jsou jím i zvířata a stroje. Technologický vývoj zvyšuje podíl strojů na celkově vykonávaném objemu práce. V některých případech je lidská práce téměř eliminována. Stačí si připomenout elektronické bankovnictví a plně robotizovanou výrobu. Poptávka po lidské práci tedy často i klesá, i když celkový objem vykonávané práce roste.

Celkový objem disponibilní lidské práce roste, roste s počtem lidí (nyní je největší nárůst populace v historii lidstva). Roste i objem disponibilní práce strojů. Hodnota práce klesá, protože zdrojů práce je na celém světě přebytek, nabídka je větší než poptávka.

Každý člověk spotřebuje nějaké jídlo, potřebuje oblečení a střechu nad hlavou. Hodnota toho co člověk potřebuje k životu je v mnoha případech větší, než hodnota práce, kterou je dotyčný člověk schopen vykonat.

Čí je to vina?

Pravicový pohled říká: „Může za to příslušný člověk, je neschopný.“

Levicový pohled říká: „Může za to podnikatel, který za práci málo platí.“

Můj pohled říká, že za vzniklou situaci přímo nemůže žádný člověk. Vše je způsobeno rychlostí vývoje. Příslušný člověk za svoji neschopnost většinou nemůže, je dána jeho mentálně biologickým potenciálem a počtem srovnatelných konkurentů. Podnikatel nemůže za nízkou cenu práce, platí za práci její skutečnou hodnotu, a ta je dána trhem (poptávka-nabídka). Žádný zákazník si nekoupí stejně kvalitní produkt za vyšší cenu.

Společnost se ve svém vývoji posunuje. Posunuje se někdy tak rychle, že někteří lidé zůstávají se svými schopnostmi pozadu za požadavky vývoje. Základem vývoje lidské společnosti je technologický vývoj. Propaganda však zveličuje význam společenského uspořádání.

Přebytek „zaostalých“ lidí nastal v historii už několikrát. Snaha „neefektivních“ přežít vždy vyústila v ostrý konflikt. Dnešní problém „neefektivních“ lidí však nevyplývá přímo z technologického vývoje. Globalizace pracovního trhu posledních let prudce zvýšila nabídku práce (technologický vývoj však umožnil globalizaci trhů). Nabídka práce vzrostla mnohem výrazněji než poptávka. Důsledkem je celosvětový pokles hodnoty zejména méně kvalifikované práce. Současná hodnota práce velkého množství Evropanů a Američanů je nižší než jsou jejich životní náklady. Snahy o přerozdělování (sociální systém) a umělou regulaci (min. mzda) mají pouze krátkodobý efekt. Z dlouhodobého hlediska  tyto snahy v důsledku způsobují úbytek ekonomické aktivity v „udržovaných“ regionech.

Systém jako celek však má náklady pořád stejné, při úbytku ekonomické aktivity i vyšší. Celkové příjmy, na nichž je závislý daňový příjem systému však klesají. Pokusy řešit tuto situaci dalším přerozdělováním oddálí „utrpení neefektivních“, ale celkový problém ještě zhorší. Důsledkem je další úbytek ekonomické aktivity a růst počtu „neefektivních“.

Velice nerad připomínám drastický fakt: Hodnota lidské pracovní síly vzrostla, až po úbytku několika desítek milionů lidí. Žádná jiná příčina konce hospodářské krize neexistuje. Poválečný ekonomický růst USA byl vyvolán především neuspokojenou poptávkou v Evropě , ve které chyběla pracovní síla.

Jsem přesvědčen, že jediným mírovým řešením současné situace je odstranění zdanění pracovní síly. Včetně odstranění skrytých daní- zdravotní a sociální pojištění. Současně musí být nalezen způsob, který po přechodnou dobu uspokojí potřeby „neefektivních“. Následkem odstranění zdanění práce bude prudký nárůst poptávky po pracovní síle, která se tímto opatřením stane efektivní. V důsledku vzroste ekonomická aktivita a tím vzrostou i daňové příjmy. Současně klesnou i potřeby sociálních výdajů.

Pokud se bude nekonkurenceschopnost pracovní síly dále zhoršovat, je kolaps systému nevyhnutelný.